Z historie ZO ČSV v Jindřichově Hradci

19. století

Nejstarší novinový článek o včelařství na Jindřichohradecku pochází z 9. září 1854. Na stránkách německy psaných novin Neuhauser Wochenpost vyšla zpráva o údajně všude známém včelaři panu Steinhauserovi, „Malíři u Rodvínova“, který se tehdy již po mnoho roků neúnavně snažil o zavedení nejnovějších Dzierzonových zkušeností a zároveň byl průkopníkem chovu italských včel v našem regionu.

První spolek sdružující chovatele včel byl prý v Jindřichově Hradci založen p. Mikulášem Boleslavským už roku 1877. Po nějaké době se však tato organizace rozpadla.

1900 - 1918

Na její činnost se o několik let později pokusil navázat nový včelařský spolek. Poprvé se sešel na své ustavující valné hromadě 22. prosince 1901. Jeho 14 zakládajících členů, „včel milovníků“, se tehdy marně pokoušelo dopátrat po nářadí onoho minulého spolku.

Na první výborové schůzi, konané 6. ledna 1902, se usneslo, že spolek vstoupí do Ústřední jednoty včelařské v Čechách a dále také, že bude odebírat časopisy: Český včelař, Moravská včela, Ilustr. Monatsblätter für Bienenzucht a Schweitzer Biene. Po roce působení měl spolek již 25 členů.

V jindřichohradeckých novinách Ohlasy od Nežárky se však v souvislosti se založením tohoto spolku psalo: „Kdežto naši němečtí sousedé mají na Jindř. Hradecku a Bystřicku podobný spolek, jenž po léta již velmi čile si vede.“ Otázka, kdy skutečně vznikl první včelařský spolek v J. Hradci, zůstává proto bez odpovědi.

Po několika málo letech však počáteční nadšení opadlo a při výročních schůzích pravidelně zaznívaly stížnosti jednatele na malý zájem členů o spolkový život a neúčast na schůzích. Úpadek vrcholil za první světové války, kdy jednatel Jan Donat lakonicky konstatoval: „Spolková činnost za rok 1916 žádná! … a dobře praví ti p. včelaři, když řeknou valná hromada nemusí býti, jen když dostanem cukr ke krmení. Proč tak malá činnost ve spolku se jeví, je vám všem známo. Vřava válečná, která již třetí rok ochromuje všechen život, zasáhla i ve spolek náš…“

Na konci války, v dubnu 1918, měl spolek 88 členů se 682 včelstvy, pojištěnými na 29.038 korun. Během roku však vystoupilo 8 strmilovských členů a založilo si vlastní organizaci. O rok později již ale jindřichohradecká organizace čítala 94 členů a jejich počet i v následujících letech narůstal. 

1919 - 1945

V roce 1919 byla také v obcích s více členy poprvé zavedena funkce místního důvěrníka. Po státním převratu, jak se tehdy běžně označoval vznik Československé republiky, došlo zřejmě také k zániku německého spolku a přijímání německy mluvících členů. V roce 1928 se totiž poslední výborová schůze usnesla dotázat se „na Ústředí, zda by členové neznalí českého jazyka, mohli dostávati německý časopis.“

Se změnou státního uspořádání, vznikem republiky, se namísto předchozího oslovení pan rozšířilo mezi včelaři spolkového oslovení přítel.

Činnost spolku spočívala mj. v konání jedné, dvou, ale v polovině 30. let i šesti přednášek za rok, dále pořádání tematických výletů ke včelařům v okolí a výsadbě stromů. Spolek nakupoval odbornou literaturu, vedl vlastní knihovnu. O své činnosti informoval širokou veřejnost prostřednictvím výstav. V roce 1925 měl samostatnou, vysoce oceňovanou, expozici v rámci Krajinské výstavy českomoravské vrchoviny, která se konala v J. Hradci ve dnech 5. července až 9. srpna. V roce 1934 připravili včelaři spolu s odbočkou Ovocnické jednoty Včelařsko-ovocnickou výstavu. 

Včelařský spolek v J. Hradci měl vlastní spolkovou místnost, která se od roku 1927 nacházela v hostinci př. Křivánka Na Nežárce. Nejpozději od roku 1930 měl také vlastní prodejnu medu. Až do roku 1949 byl jejím vedoucím př. Jan Kadlec.

Spolkové finance nebyly určeny jen na nákup cukru, včelařského náčiní a knih (k r. 1939 286 ks, které nezřídka někteří členové spolku bezplatně věnovali), ale i na charitativní účely nebo, jako v roce 1935, na Půjčku obrany státu. V roce 1935 bylo rozhodnuto „poříditi a psáti spolkovou kroniku.“ Ve skutečnosti se však jednalo o knihu, kam byly zapisovány zápisy o všech spolkových schůzích. Skutečnou kroniku založil až roku 1955 nově zvolený spolkový kronikář př. St. Beran, který do ní následně přepsal výtahy ze starších jednacích protokolů.

V roce 1939 činil průměrný medný výnos 7, 7 kg na včelstvo a 1,1 kg vosku; v roce 1942 37 dkg medu.

Německým záborem pohraničí přišla organizace o členy z Políkna, Horního Žďáru, Nové Vsi, Horní Pěny, Československého Peršláku, Člunku, Číměře, Jindřiše, Nové Bystřice, Hatína, Buku, Matné, Radouňky a Malého Ratmírova; v roce 1941 ubyly ještě Lásenice, Hostějeves, Stajka, Vydří, Dolní Lhota, Mostečný a těsně před Vánoci ještě Roseč. Do spolkového obvodu patřilo již jen devět obcí: Bednárec, Jarošov, Rodvínov, Dolní a Horní Skrýchov, J. Hradec, Radouňka (část), Ratiboř a Polště a jednalo se o připojení k Zemskému ústředí moravskému v Brně.

1945 raněným při Pražském povstání poslal spolek 200 kg medu.

Hned po skončení války byli ze spolku vyloučeni Němci a kolaboranti. Zbylí členové se museli z nařízení MNV postarat o včelstva odsunutých Němců, pokud nebyla už vyrabována nebo rozkradena. Z 18 takových včelstev, která zbyla v Otíně, si spolek ponechal jediné, zbylá rozdělil mezi zájemce z řad svých členů. Rozdělování včelstev se stávalo předmětem sporů a svárů, když si někteří zabavovali včelstva svévolně pro sebe. Podle výkazů, které se podávaly kvůli dodatečným přídělům cukru, se k 7. říjnu ukázalo, že zabavených nebylo 375 včelstev a 80 rojů, ale 650. Z přebytku vzniklého při rozprodeji zbylého cukru zakoupil spolek za 5.000 Kč zakládající členský podíl v družstvu pro stavbu Masarykova domu osvěty v J. Hradci.

1946 - 1962

V roce 1946, kdy se náš spolek vracel ze Zemského ústředí moravského v Brně, kam byl administrativně zařazen za Protektorátu, napsali jeho představitelé: „Děkujeme za Vaši milou spolupráci a můžeme říci, že závidíme Praze za tak vzorně vedený spolek jako je Váš.“

1947 spolek čítal 286 členů ze 47 obcí a osad (sic); návštěva členských schůzí kolísala jen mezi 3 – 17 %; a výroční schůze, tzv. valná hromada se od roku 1943 konala poprvé až v lednu 1948. Ve spolku organizováni i včelaři, kteří nemají vlastní pozemek. Pro ně si spolek pronajal od obce J. Hradec 150 m2; zde patrně umístěna i spolková včelstva.

1948 politické změny po Únoru se projevily ustanovením tzv. akčního výboru a rezignací dosavadního předsedy P. Studenovského, který výslovně odstoupil k 1. srpnu ze zdravotních a politických důvodů.

1950 spolek převzal patronát nad nově založenými včelíny správy státních statků v Horní Pěně a Nové Vsi u hajného př. Klaboucha; začal se odebírat časopis „Pčelovodstvo“; Přijato usnesení založit poblíž lesovny v Oboře u J. H. včelařskou oplozovací stanici na chov matek; k tomu došlo v následujícím roce, kdy zde byl pronajat pozemek 63 x 11 m od obce Radouňka za roční nájemné 50 Kčs a 65 x 1 m od státních lesů za 10 Kč ročně.

Změny politických, společenských a ekonomických poměrů vedou k tomu, že i spolková činnost začala být plánována. Na výborové schůzi 21. 1. 1951 byl vypracován podle pokynů Jednoty včelařů včelařský plán na rok 1951 o 19 bodech. Podobné plány na následující rok jsou posílány vždy ke Kraji do Č. Budějovic.

1951 spolek má 260 členů s 1615 včelstvy.

1953 zřejmě kvůli měnové reformě a následnému společenskému napětí nařízeno krajským včelařským odborem v Č. Budějovicích nepořádat toho roku valné hromady. Kronika se zmiňuje, že bylo nařízeno (Kým? Stranou? Vládou?), aby se JZD toho roku věnovala ve zvýšené míře včelařství a včelařské spolky jim dodávaly roje, včelstva a byly nápomocny radami.

Z roku 1953 pochází první zmínka o pohovorech se začátečníky před komisí zkušených dlouholetých včelařů. K tomuto pohovoru se připravovali pod vedením konkrétních zkušených členů. Od konce 50. let pořádány přípravné kurzy.

1955 zřízena nová funkce spolkového kronikáře; zvolen jím Stanislav Beran; program výročních schůzí, ke kterému v těchto letech patřilo např. předčítání překladů z ruského časopisu nebo promítání instruktážních filmů, od té doby obohacen o čtení úryvků z kroniky.

1956 náš spolek (s 287 členy) vyhlášen v celokrajové soutěži spolkové práce mezi 140 spolky jako první.

1956 odhlasovány odměny činovníkům spolku: předsedovi, jednateli, pokladníku a kronikáři po 500 Kč každému.

4. srpna 1957 byl spolek přejmenován. Oficiální název od té doby zněl: Československý svaz včelařů. Základní organizace v J. Hradci.

1959 jednatel Hanzal pronajal pro organizaci 60 arů v D. Pěně na pěstování medonosných rostlin na semeno.

1959 první zmínka o existenci včelařských kroužků při 1. a 2. ZŠ a při zemědělské škole v J. Hradci. První z nich založen roku 1955 a vybaven z prostředků rodičovského sdružení.

1960 po změně státoprávního uspořádání se v nově vytvořeném Jindřichohradeckém okrese nachází 20 spolků, resp. základních organizací.

1960 naposledy se koná členská schůze v hostinci U Křivánků (dnes Na Nežárce), příští u Zlaté husy. S touto změnou vyvstává problém s uložením spolkové knihovny.

1960 se rozpustila ZO v N. Bystřici, resp. sloučila se s naší organizací; to samé již dříve potkalo spolek z Kunžaku.

1962 spolkovou kroniku převzal V. Veselý.

ZO ČSV v J. H. měla v této době 229 soukromých včelařů, 7 včelařících JZD (Hostějeves, Jarošov n/N., Člunek, Lomy, Kunějov, Malíkov n/N., H. Žďár), 2 včelařské kroužky při 1. a 2. ZŠ a včelařící státní lesy s celkovým počtem 1487 včelstev, což bylo o 298 méně než v roce 1946 (pokud ovšem poválečné výkazy byly pravdivé a nesloužily např. jen k získání vyšších přídělů cukru).

„Ústřední výbor ČSSV hodnotil ZO J. Hradec jako 2. v kraji za dobrou práci v socialistickém soutěžení a přiznal jí odměnu v částce Kč 300,- na zakoupení včelařských potřeb.“

Na konci roku 1983 došlo k rozdělení organizace. Do znovu založené ZO v N. Bystřici přešlo 35 dosavadních členů s 570 včelstvy.

Další zajímavé informace z kroniky ZO ČSV v J. Hradci o její bohaté historii, a to od 60. let do současnosti, budou následně zpracovány a na těchto stránkách průběžně umisťovány.